Jak se vypořádat s kročejovým hlukem v dřevostavbě?

Redakce | Pondělí, 20. březen 2017 |

Akustika dřevostaveb je v dnešní době stále skloňovaným tématem. Zatímco s neprůzvučností stěn si dokážou výrobci poradit bravurně, slabým místem stále zůstává kročejový hluk, který dokáže život v dřevostavbě hodně znepříjemnit. Pokud je stavba v tomto ohledu špatně konstrukčně vyřešena, může se následná náprava hodně prodražit.

Kročejovému hluku je proto třeba předcházet již ve fází návrhu konstrukcí stavby a obzvláště pak při její realizaci. Poznejme, jaké máme možnosti a materiály pro minimalizaci kročejového hluku v domě.

Co je to kročejový hluk?
Kročejový hluk, v minulosti také označovaný krokový hluk, je negativní zvuk, který se přenáší stavebními konstrukcemi z jedné místnosti do druhé nebo obvykle z vyššího patra do nižšího. Běžně se projevuje zejména tak, že chůze v patře je slyšitelná v patře nižším. Ve správně konstrukčně vyřešeném domě bychom se s tímto jevem měli setkat v minimálně.

Kročejový hluk je potřeba řešit hlavně u stropu (podlahy) nad podkrovím a částečně také ve styku stěn a příček s podlahou, kdy se hluk přenáší mezi jednotlivými místnostmi na stejném patře. Možnosti, jak bránit kročejovému hluku, jsou v zásadě dvě:

• správné umístění (uspořádání) materiálů omezující kročejový hluk v řešené konstrukci

• volba materiálu, který svými vlastnostmi sníží hladinu kročejového hluku

Od umístění materiálu v konstrukci se odvíjí správná funkčnost podlahy. Potenciální kročejový hluk vnikající v dané místnosti má tendenci se přenášet z podlahy přímo do vnitřních stěn a těmito stěnami dále do ostatních konstrukcí domu, zejména do ostatních místností v přízemí sousedících s místností, kde byl kročejový hluk vyvolán. Při realizaci podlah je důležité tomuto aspektu předcházet. Nejjednodušším řešením je vložení izolace mezi vrstvy podlahy a vnitřní stěny, tak jak znázorňuje obrázek. Izolace umístěná na celou výšku podlahy zamezuje přenosu kročejového hluku přímo do vnitřní stěny, takže hluk zůstává pouze v podlaze místnosti, kde vznikl.

Podobně je tomu také v podkroví. Příklad konstrukce podlahy ve druhém nadzemním podlaží ukazuje obrázek. Přenosu kročejového hluku z podlahy do vnitřní stěny a z podlahy do místnosti v přízemí brání izolační pásek umístěný na celou výšku skladby podlahy. Současně je do skladby podlahy umístěna vrstva kročejové izolace v podobě dřevovláknité desky. Pásek se používá v tloušťce 5–20 mm a umisťuje se po celém obvodu podlahy. Jako materiál pro kročejový pásek se používá kamenná vlna nebo pěnový polyetylen (mirelon).

Jaké můžeme použít materiály

Efektivní ochranou před kročejovým hlukem představují díky své velké objemové hmotnosti a spojování na pero a drážku dřevovláknité desky. Účinnou vlastností je také jejich tepelněizolační schopnost. Tento typ desek má navíc vysokou pevnost v tlaku, což zajišťuje tvarovou stálost a nedochází k sesedání podlahy. Desky je možné použít i do více zatěžovaných skladeb podlah prováděných suchou cestou. Důležitá je také vždy volba tloušťky izolace. Pro rodinné domy se tloušťka izolace pohybuje v rozmezí 40–60 mm.

Dalším možným řešení kročejové izolace je použití kamenné vlny. Tento materiál je současně tepelněizolační a požárně odolný. Používají se desky, které jsou tvrdší a tvarově stálejší než izolace v pásech. Z tohoto materiálu se vyrábějí i okrajové izolační pásky, které se umísťují mezi skladbu podlahy a stěnu. U kamenné vlny rozlišujeme, jestli je určena pro těžké, nebo lehké typy podlah. Tloušťku této izolace je vhodné použít v rozmezí 20–50 mm podle toho, jaký provoz bude muset podlaha snášet.

Nejpoužívanější kročejovou izolací pro podlahy je díky nejpříznivější pořizovací ceně podlahový kročejový polystyren. Nejčastěji se používá do těžké plovoucí podlahy, kde roznášecí vrstvu tvoří anhydritová zálivka. Kročejový polystyren se používá v tloušťce 30–50 mm. V kombinaci s polystyrenem je nutné použít ještě pásky z pěnového polyetylenu po obvodě stěn místností,

Alternativní možností řešení ochrany před kročejovým hlukem je vložení betonových dlaždic do skladby podlahy. Díky své velké objemové hmotnosti jsou ideálním řešením. Od ostatních stěn a příček se oddělují okrajovými kročejovými pásky, od záklopu stropu a roznášecí vrstvy podlahových desek dřevovláknitými deskami. Tato kombinace nevyžaduje žádný mokrý proces jako například podlaha s anhydritem. Navíc jsou dlaždice v případě potřeby rozebíratelné.

Poslední velkou skupinou kročejových izolací jsou sypké materiály, které se používají nejen jako vyrovnávací podsyp pro roznášecí vrstvu suché podlahy. "Sypké materiály pomáhají kročejový hluk účinně redukovat, my například plníme stropní elementy Novatop vápencovou drtí," uvádí XY ze společnosti Agrop Nova. „Sypké materiály totiž zvyšují nejen objemovou hmotnost konstrukce, ale navíc díky tření jednotlivých zrn přeměňují energii chvění podlahy na teplo, čímž pomáhají snižovat hluk vedený konstrukcí."

Mezi největší výhody těchto materiálů patří rychlé provedení, zvuková izolace a objemová stabilita. Je prakticky vyloučeno, že by se podlaha mohla prohýbat nebo si sedat. Proti kročejovému hluku se ještě sypký materiál kombinuje s pružnou vložkou (například s kamennou vlnou). Vrstva sypkého materiálu se volí podle zátěže na podlahu, obvykle však v tloušťce do 60 mm.

Jaké řešení je nejlepší?

Pro minimalizaci přenosu kročejového hluku je vhodné použít materiály s pórovitě otevřenou strukturou (například dřevovláknité a kamenné desky). Pokud jsou na takovéto materiály umístěny podlahové dílce nebo desky na bázi dřeva tvořící roznášecí vrstvu podlah, sníží se hladina kročejového zvuku o zhruba 9 dB. Desky s uzavřeným povrchem (například polystyren) snižují hladinu kročejového zvuku o 4 dB (uzavřená struktura, šíření akustických vln). Materiály umísťované pod nášlapné krytiny podlah (například mirelon) můžou u dřevěného stropu snížit hladinu kročejového zvuku o 2–6 dB. Výsledné zlepšení akustických vlastností se pohybuje v rozmezí 8-20 dB a závisí na celkové skladbě stropní konstrukce. Pokud správně odizolujeme podlahu od vnitřní stěny nebo příčky, dosáhneme snížení hladiny kročejového hluku až o 10 dB.

Každé z řešení se vyznačuje jinou strukturou, tloušťkou a účinností. Ideální volba materiálu by měla vždy vycházet z konstrukce podlahy a účelu, ke kterému bude používána. Tento materiál by měl být zřejmý z každé projektové dokumentace rodinného domu.

Připravil Ing. Marek Kuchař

Hodnocení uživatelů: 5 / 17
Líbil se Vám článek?215